Ohlédnutí za naším látkováním

Nápad používat látkové plínečky měl manžel. Potom, co jsem se podívala na internet a našla další informace, nemohla jsem říct ne. Musela jsem se přihlásit do látkovací skupiny, abych pochytila něco rozumného do začátku, na internetu byly občas i protichůdné informace. Tady bych chtěla pro případné začátečníky shrnout finanční náklady a to nejdůležitější - spoustu zábavy, kterou to přineslo. Dneska jsem bohužel vyžehlila poslední plínku a nese to sebou tolik melancholie a vzpomínek, že internet musím chtě nechtě rozšířit o článek.

Finanční náklady byly zanedbatelné. Z nadšení jsme koupili za tisícovku sadu 8 Baby lucy s vkládačkami i kompletními, k tomu 3 svrchní kalhotky. K tomu byly myslím 4 bambusové vkládačky. Skvělý nákup, to jsem ještě byla těhotná. Nakonec jsme všechny Baby lucy prodali, protože dceři seděly asi dva týdny a vůbec nebyly pro její postavu. Ale všechno jsem si na nich vyzkoušela a zůstaly mi doma svrchní a vkládačky. Svrchní byly 2x Baby lucy, používali jsme je do půl roku a 1x Thirsties a ty jsem naposledy prala včera. Odplenkovaly tedy skoro dva roky. 

Další položka bylo 60 ks čtvercových standardních plen, jeden kus za 30,-- Kč v místním kamenném obchodě. K tomu jsem dostala 3 plenky, které používala moje maminka na mého mladšího bratra, takže jim je 23 let. Z těch všech mi zbylo 17 krásných čistých plen, k tomu 1 z těch starých, která je pořád jako nová. Zbytek jsem už před časem rozstříhala na žínky. Jsou v domácnosti i v autě k nedocenění. Naprostá většina nebyla flekatá, ale byla roztrhaná a tím nepoužitelná.  

K tomu jsme v dceřině půlroce koupili 10x malé utěrky (100 Kč?) a 10 x velké utěrky (120,-- Kč celkově) z Ikei, které jsme přidali k vkládačkám. Z těch mi zůstalo 18 kusů, je to opravdu savá kvalita. Protože jsem chtěla původně látkovat i v noci, koupila jsem dvakrát nové AIO plenky Petit lulu, ale nakonec jsem je prodala skoro nepoužité. Stály 850,-- Kč. Na druhou stranu jsem sehnala za pár desítek korun sketch, které má většinou špatné recenze a opravdu nám seděly. Noci skoro celou dobu řešíme jednorázovkami.

V cca půl roce jsme taky pořídili další čtvery svrchní Baby lucy v moc pěkné kvalitě, protože ty původní jí začaly být těsné. Nové stály 80,-- Kč (mám na nákupy štěstí). Před šesti měsíci jsem koupila svrchní Bambino mio a byl to nákup úplně vedle, po dvou týdnech se začaly párat, zipy nedržely a samozřejmě začaly padat. Když jsem je dala pod kalhoty nebo punčochy, zákonitě musela na velkou a rozeply se. Toto mě rozzlobilo jako jediné, přestože stály 180,-- Kč protože šlo o poslední kus na skladě.

A úplně nejlepší koupě byly Itti bitti. Dcerka nosila jednu velikost rok a čtvrt a teď je dostala plyšová beruška. Za ty jsme daly 650 Kč.

Takže pořizovací cena je 4 900,-- Kč. Prodaly jsme ty Petit lulu 2x 230,-- Kč, Baby lucy za cca 400,-- Kč, vkládačky po 20,-- Kč, takže 80,-- Kč. Tj. výnos 730,-- Kč. 

Cena za látkové plenky jako takové je tedy 4170.

K tomu jsme kupovali jednorázovky, vždycky v akci třeba 4 balíky s tím, že dcerka potřebovala tak jednu plenku denně, maximálně dvě. To máme zatím 23 měsíců, asi 700 dnů, látkujeme od třetího dne dcery, takže jsme vyšší počáteční náklady na jednoráz neměli. Dejme tomu, že jsme zatím potřebovali tak 1100 plínek po ceně za kus 4,50, přičemž si myslím, že to většinou bylo méně. Teď jsem třeba sehnala za 3,86 za kus. To je ve výsledku 4950 Kč. A to mě překvapuje, jak vysoká je to částka s ohledem na to, jakým způsobem jsme je kupovaly a používaly. 

Vedlejší náklady jsme nezaregistrovaly vysoké. Na elektřině jsme dobíraly v desítkách korun i letos, vodu dokonce okolo stovky. Pračku jsem jen častěji čistila a bylo třeba dívat se víc do sítka. Jinak vůbec nic.

A teď k té zábavě. Pomohlo mi to vytvořit pravidelný denní režim, neprala jsem jen v neděli a cca každou druhou středu. Bavilo mě to skládat pěkně na sušák, vytvořila jsem si přesný a pevný řád o tom, co kam patří. Stejně tak i skládání může být legrace. Skládali jsme vždycky jen narovno, mimochodem. Klárka ještě nechodila a už podávala z pračky, případně ze země, takže ji to učilo uklízet a pomáhat - dělá to doteď. Při žehlení (to jsem nedělala po každé pračce, ale tak 1x za měsíc hromadně) jsem si odpočinula. Při pohledu na pěkně složené plínky jsem cítila radost. 

Bylo to prostě něco vyloženě pro mě a je mi líto, že s tím končíme. No, co se dá dělat. Těch max. 20 minut obden, co mi to zabralo, budu věnovat něčemu jinému...